mluvit
- Vid
- nedokonavý
Indikativ
Přítomný čas
| já | mluvím |
| ty | mluvíš |
| on/ona | mluví |
| my | mluvíme |
| vy | mluvíte |
| oni | mluví |
Minulý čas (m.)
| já | mluvil jsem |
| ty | mluvil jsi |
| on/ona | mluvil |
| my | mluvili jsme |
| vy | mluvili jste |
| oni | mluvili |
Kondicionál
Přítomný (m.)
| já | mluvil bych |
| ty | mluvil bys |
| on/ona | mluvil by |
| my | mluvili bychom |
| vy | mluvili byste |
| oni | mluvili by |
Imperativ
Rozkazovací způsob
| (ty) | mluv |
| (my) | mluvme |
| (vy) | mluvte |
Příčestí
Příčestí činné
| m | mluvil |
| ž | mluvila |
| s | mluvilo |
| m živ. mn. | mluvili |
| ž mn. | mluvily |
| s mn. | mluvila |
Příčestí trpné
| m | mluven |
| ž | mluvena |
| s | mluveno |
| m živ. mn. | mluveni |
| ž mn. | mluveny |
| s mn. | mluvena |
Přechodník
| m | mluvě |
| ž/s | mluvíc |
| mn. | mluvíce |